Opravdu si Křivoklátsko národní park zaslouží?

Na první dojem by se mohlo zdát, že je téma vytvoření národního parku v centrální části Křivoklátska zapomenuté. Rozhodně tomu tak není. Jedná se o velice aktuální záležitost, která může ovlivnit široké okolí natrvalo. Zda to bude v dobrém či špatném slova smyslu dnes ještě nedokážeme posoudit, chybí nám reálné zkušenosti. Snaha o vytvoření tohoto dalšího zvláště chráněného území se v minulosti objevila již několikrát a neúspěšně. Několik marných snah o zřízení parku narazilo vždy na nevhodnou přípravu samotného projektu, velký odpor zejména místních obyvatel a nezajištěnou podporu od politické reprezentace.

Dnes je situace podobná. Stále narážíme na chybějící informace, nepřipravenost projektu a silný odpor místních obyvatel. I přes udávanou významnost celého projektu se podkladové materiály i po tolika letech stále dopracovávají. Jedna věc se však od dob minulých změnila. Tou zásadní změnou oproti minulosti je poměrně silný a jednotný politický tlak. Dne 28. června 2021 schválilo Zastupitelstvo Středočeského kraje podporu vzniku novému národního parku. Stejná podpora se objevila v Programovém prohlášení vlády České republiky dne 6. ledna 2022 a Ministerstvo životního prostředí tak připravuje v současné době vyhlášení záměru podle příslušných právních předpisů. Tak daleko se tento proces ještě nikdy nedostal.

Neustále si musím klást otázku. Opravdu potřebuje křivoklátský region další obzvláště chráněné území? Vždyť Křivoklátsko je již dnes součástí zvláště chráněného území chráněné krajinné oblasti, která je protkána četnými lokalitami národních přírodních rezervací, přírodních rezervací, evropsky významných oblastí Natura 2000 a rezervací UNESCO. Tato cenná oblast je zvláště chráněna již od roku 1978. Ochrana tohoto území je nejen dostatečná a funkční, ale naplňuje i samotný účel zákona o ochraně přírody a krajiny zcela jednoznačně. Přispíváme k udržení přírodní rovnováhy v krajině, k ochraně rozmanitostí forem života, přírodních hodnot a krás a zároveň zohledňujeme hospodářské, sociální a kulturní potřeby obyvatel a regionální a místní poměry. Je tedy další ochrana přírody tou pravou podstatou vzniku nového národního parku nebo má celá věc i jiné pozadí?

Křivoklátsko je rozsáhlé území kulturní krajiny s převažující rozlohou hospodářských lesů, které budovali po staletí generace zdejších lesníků a obyvatel. Jedná se tedy o území dlouhodobě ovlivňované lidskou činností. Jakým způsobem je pak naplněna základní podmínka zákona o ochraně přírody a krajiny, kdy národní parky mají být územím s převažujícím výskytem přirozených nebo málo člověkem pozměněných ekosystémů?

Zvláštní kapitolou pak zůstává samotný způsob, jakým orgány státní ochrany přírody jednají s obcemi v dotčeném území. Ani v tomto případě nejsou splněny základní podmínky dané zákonem. Orgány státní ochrany přírody nespolupracují s obcemi a jejími občany, nepředkládají požadované dokumenty a informace a neposkytují dostatečná vysvětlení k navrhovaným změnám. A to i přes to, že navrhované změny mohou velmi nepříznivě ovlivnit prostředí v dotčených obcích a širokém okolí a může být omezen výkon práv jejich obyvatel.

Dle názoru paní hejtmanky Středočeského kraje Mgr. Petry Peckové nyní stojíme na samotném počátku dlouhodobého procesu, který vyústí schválením zákona poslaneckou sněmovnou Parlamentu ČR. Středočeský kraj se stal vydáním usnesení hlavním iniciačním orgánem vzniku nového národního parku. V minulých měsících navštívila skupina složená z krajského předsedy výboru pro životní prostředí PhDr. Ing. Mgr. Karla Bendla, radní pro životní prostředí a zemědělství Mgr. Jany Skopalíkové a ředitele regionálního pracoviště Střední Čechy Agentury ochrany přírody a krajiny RNDr. Jaroslava Obermajera všechny obce včetně té naší. Hlavním cílem schůzky nebylo překvapivě podání jasných a srozumitelných informací včetně podkladů podstatných pro další informování zastupitelů a našich občanů. Jednalo se spíše o schůzku, která měla za úkol zjistit náladu v obci a získat vedení obce na svoji stranu. Po vyslechnutí naučeného projevu radní Skopalíkové a silné lobby předsedy výboru Bendla něco ve smyslu vysokého státního zájmu, neměl již odborný výklad ředitele Obermajera šanci na úspěch. Jako podklad připravovaného parku jsem obdržel slepou mapu s vyznačeným obrysem hranic a leták s uvedením možných dotací určených pouze pro obce v národních parcích. Na můj návrh, že by bylo vhodné uspořádat setkání s místními občany, ať se mohou k problematice také vyjádřit, jsem obdržel od pana Bendla odpověď, že kdo se moc ptá, moc se dozví a podle toho nejde rozhodovat.

Zastávám názor, že není zapotřebí takto pohrdat celým regionem a jeho občany, kteří již několikrát v minulosti dokázali svoje umění žít v rovnováze s krajinou a hospodárně a trvale využívat jejího bohatství a krás. Za to že dnes obýváme tuto vzácnou kulturní krajinu vděčíme nejen přírodě, ale především našim předkům.

Často se setkávám s vyjádřením, že je příprava vzniku nového parku podpořena na základě celospolečenské objednávky. Pak se musím ptát, kdo je tou celospolečenskou objednávkou? Kdo má zájem na jeho vytvoření? Je to většina občanů Středočeského kraje, jak tvrdí mnozí krajští zastupitelé? Je jím krajský zastupitel Ing. Dan Jiránek, který se k tomu otevřeně přiznal? Je zde velmi dobře vidět, jakým způsobem může být zneužita ochrana přírody a krajiny k prosazování zájmů. Zájmů jednotlivců a skupin. Zřejmě zájmů těch, kteří potřebují uvolnit finanční prostředky na vznik prestižní známky, kterou národní park bezesporu je. Prostředky na vznik další státní instituce, Správy národního parku, která bude hrazena z již dnes tak zatíženého státního rozpočtu.

Dle vyjádření Ministerstva životního prostředí přinese vznik další prestižní značky rozvoj do celého regionu. Že tomu tak opravdu je umí potvrdit i starostové z národního parku Šumava či České Švýcarsko. Extrémní turistický ruch však nepřináší pouze finance, ale především problémy. Ač se různí názory starostů v těchto regionech na opravdový přínos, který park přináší, v jednom se shodují. Místní občané z toho opravdu nadšení nejsou. Ještě dříve, než se chopí podnikatelských záměrů v cestovním ruchu, vykoupí nemovitosti v regionu lidé s mnohem vyšší kupní silou. Mladí lidé, kteří by pak rádi založili rodinu a mají zájem o vlastní bydlení, se ocitají bez šance. Uvolněné nemovitosti slouží primárně turistickému ruchu a místních ubývá. Je třeba si uvědomit, zda chceme být za mrzký peníz pouze turistickou atrakcí nebo opravdovým místem pro život. Velmi vhodnou formulaci uvedl Jaroslav Jedlička ve Skryjském zpravodaji, když vyjádřil obavy, že se vznikem národního parku se Křivoklátsko stane pouze navoněnou prostitutkou, se kterou bude chtít každý strávit prodloužený víkend, ale se kterou nikdo nebude chtít žít.

Jak těžce umí zasáhnout vznik parku do vztahů obyvatel a obcí je velmi dobře vidět na nejmladším z českých parků, Českém Švýcarsku. Názor na národní park rozděluje, má své příznivce a odpůrce a místní vztahy jsou často natrvalo porušené. Že se tomu tak děje potvrzuje například starostka obce Janov Ladislava Kotková. To stejné se děje nyní i u nás na Křivoklátsku. Názory se různí a těžko se hledá shoda. Jasno nemají vždy ani zastupitelé obcí. Všichni jsou pak ve velkém tlaku. Panuje obava ze msty od státních a krajských úřadů v případě nesouhlasného stanoviska. Mnozí vyčkávají. Obcí, které již dnes dávají svůj názor jasně najevo je většina. A že se jedná především o stanovisko nesouhlasné je dáno především zkušeností z minulých let a způsobem, jakým státní orgány ochrany přírody komunikují.

Občané mají především obavy z možného omezení vstupu na území plánovaného parku. Zajímají se o to, zda opatření omezí sběr hub a a dalších lesních plodů a bude mít vliv na samovýrobu dřeva určeného pro otop. Území parku by mělo být rozděleno do několika zón podle cílů ochrany a stavu ekosystémů. Jedná se o zónu přírodní, přírodě blízkou, zónu soustředěné péče a zónu kulturní krajiny. Tato tzv. zonace spíše dokumentuje hodnotu ekosystémů a nemá přímý vliv na možný vstup osob. Pro běžné občany jsou však podstatná tzv. klidová území s omezeným pohybem osob z důvodů nerušeného vývoje ekosystémů. V těchto klidových územích je možné se pohybovat pouze po vybraných označených cestách, které určí orgán ochrany přírody. To, že správci parku neomezují obyvatele a návštěvníky ve vstupu a sběru lesních plodů mimo klidová území potvrdil i starosta šumavské obce Prášily Libor Pospíšil. Pokud by se tedy v našem případě omezila klidová území na stávající národní přírodní rezervace, neznamenalo by to pro nás žádné další omezení. Do dnešního dne však ze strany státních orgánů nikdo nepředložil ani pracovní návrh těchto podstatných ploch. Jestliže bych měl vycházet z dřívějších materiálů, kdy byly plochy rozděleny na zónu I., II., III., přičemž zóna I. měla být nepřístupná, pak by na jižním území obce vznikla nepropustná bariéra charakterem podobná lánské oboře. Naše obec by se pak dále nacházela uprostřed křivoklátských lesů, avšak s omezeným přístupem do lesních porostů. Velkou neznámou jsou pak další navržené rozlehlé plochy zasazené do národního parku na katastrálních územích obce Běleč, Bratronice, Chyňava, Horní Bezděkov a Malé Kyšice. Ani celková návrhová výměra parku není do dnešního dne zcela zřejmá, mluví se o 16 % území chráněné krajinné oblasti, což však nekoresponduje s v médiích uváděnou plochou 117 km². Jak tedy ve skutečnosti naruší klidové zóny nejen nejbližší okolí naší obce, se tak můžeme pouze domnívat. Litera zákona o ochraně přírody a krajiny hovoří jasně, dlouholetým cílem národního parku je zajištění nerušeného průběhu přírodních procesů na převažující ploše.

Ze slibovaných dotačních programů lze dle vyjádření šumavských a českošvýcarských starostů skutečně čerpat dotace. Tyto prostředky jsou však určené pouze pro podporu turismu a ochranu přírody. Znamená to snad, že finance mohu použít na stavbu parkoviště a naučných stezek, ale nemohu je použít na stavbu vodovodu a opravu místních komunikací? Co zbyde z balíku peněz, pokud se o něj poperou další desítky obcí?

Mnozí z vás se mě ptáte na mnoho otázek souvisejících se vznikem Národního parku Křivoklátsko a já na většinu neumím odpovědět. Prozatím mám takový pocit, že se jedná spíš o nás bez nás. Nejsou předloženy ani základní dokumenty potřebné pro rozhodování, a přesto je cítit tlak na rychlost řešení.  Již krajský zastupitel JUDr. Robert Bezděk uvedl při projednávání návrhu na zasedání Zastupitelstva kraje, že není možné přijmout usnesení na základě tak malého množství informací a poukázal na nepřipravenost celého projektu.  Ani krajským zastupitelům nebyla předložena dostatečná dokumentace či studie dokazující oprávněnost tohoto jednání. Jedná se snad o příkaz ze shora?

Asi největší obavu z plánovaného záměru mají občané Karlovy Vsi, jejíž starostka Iveta Kohoutová se stala společně se starostkou Křivoklátu Libuší Vokounovou hlavní iniciační silou odporu. Po setkání se zástupci většiny obcí dotčených národním parkem v Karlově Vsi dne 26.1.2022 jsme nabyli přesvědčení, že je potřeba vzít věc do vlastních rukou. Na Ministerstvu životního prostředí a Středočeském kraji byla poté obcí Běleč iniciována schůzka všech dotčených obcí se zástupci odpovědných orgánů ochrany přírody. Uzavřená schůzka obcí se uskutečnila 24. února 2022 v Kulturním domě v Bělči za přítomnosti ministryně životního prostředí Ing. Bc. Anny Hubáčkové, zástupkyně hejtmanky Středočeského kraje Mgr. Petry Peckové a ředitele regionálního pracoviště Střední Čechy Agentury ochrany přírody a krajiny RNDr. Jaroslava Obermajera. Tiskové prohlášení starostů je rovněž dostupné v tomto blogu.

Pro širokou veřejnost je dále plánovaná beseda, která má odpovědět na mnoho otázek. Jejím smyslem je předložit reálné nezkreslené informace o stavu věci. Uskuteční se v sobotu 12. března od 14 hodin v Kulturním domě v Bělči. Provázet nás bude RNDr. Jaroslav Obermajer za Agenturu ochrany přírody a krajiny, Miroslav Pecha jako jeho oponent za Lesnický park Křivoklátsko a své názory na věc nám sdělí také starostové z obcí z Národního parku Šumava. Dle ohlasů z okolních obcí očekáváme velkou účast.

Opravdu si Křivoklátsko národní park zaslouží?

                                                                           Lukáš Kocman – starosta obce Běleč