Prohlášení k zahájení procesu projednávání záměru na vyhlášení NP Křivoklátsko

Ministryně Anna Hubáčková oznámila den po komunálních volbách v dopise starostům Křivoklátska, že v úterý 27. 9. zahájí Ministerstvo životního prostředí proces projednávání záměru na vyhlášení Národního parku Křivoklátsko.

Od tohoto dne tedy poběží starostům, zastupitelům a dalším dotčeným subjektům 90denní lhůta pro podávání písemných námitek k záměru.

Rovněž ale od soboty 24. 9. běží desetidenní lhůta, ve které je možné podat stížnost na průběh voleb ke Krajskému soudu. Až po jejím uplynutí a nejpozději do 15 dnů od uplynutí, může/musí dosavadní starosta svolat ustavující schůzi nového zastupitelstva, které bude volit nového starostu. Oznámení o datu konání zastupitelstva musí být vyvěšeno nejméně 7 dní předem. V praxi se tak ustavující zastupitelstvo bude konat nejdříve 18. a nejpozději 25. den po volbách.

„V mnoha obcích jistě dojde ke kontinuitě v obsazení starostenského úřadu, v mnoha to tak ale nebude. Složení zastupitelstev se promění téměř s jistotou ve všech dotčených obcích. Zároveň se bezesporu jedná o jedno z nejdůležitějších a dalekosáhlých rozhodování, které budou mít nová zastupitelstva na stole. Opravdu je fér, je s takovým rozhodnutím konfrontovat hned v prvních dnech jejich funkcí? Kam zmizela tradice sto dnů hájení? Opravdu se takto chováme k významným partnerům, jak paní ministryně starosty a zastupitelstva ve svém dopise nazývá?“, ptá se Iveta Kohoutová, starostka obce Karlova Ves.

Podobně absentující doposud byly důvodové zprávy, ekonomické podklady a další tvrdá data, která by tak výrazný projekt měly doprovázet. Doposud si ministerstvo vystačilo se sloganem “Křivoklátsko si národní park zaslouží”. Stav podkladů k projednání záměru zkrátka trpí dokumentační nouzí, popsanou již v prohlášení 32 starostů Křivoklátska, v tzv. Velikonoční výzvě.

„A to vše v době, kdy máme prokazatelné problémy v řízení stávajících národních parků. Připomeňme, že čtyři ze čtyř národních parků v zemi nemají platné Zásady a plány péče, dokumenty, které jim ukládá mít zákon č. 114/1992 Sb. a jeho novely“, doplňuje starosta Broum Petr Jirka.

V době, kdy Rady národních parků umožňují střety zájmů, tedy to, že v nich jsou obsazeny osoby, které zároveň národnímu parku fakturují. V době, kdy je odvoláván ředitel Národního parku České Švýcarsko pro nezvládnuté krizového řízení v průběhu rozsáhlého letního požáru tamtéž. Toho parku, který nedodržoval svá vlastní pravidla a uplatňoval bezzásahové hospodářství I v zónách soustředěné péče a kulturní krajiny.

„Přírodu je zapotřebí bezesporu chránit a je jisté, že nejvíce účinné jsou formy velkoplošné ochrany. Takové už ale na Křivoklátsku 44 let ve formě CHKO a 45 let ve formě Biosférické rezervace UNESCO fungují. Oproti tomu jsou v naší zemi cenná místa a lokality, která žádnou formu velkoplošné ochrany nepožívají. Zmínit můžeme oblast Soutoku Moravy a Dyje nebo oblast Krušných hor. Co je efektivnější? Začít chránit něco, co je cenné a žádnou formu ochrany nemá nebo měnit kategorii a zřizovat nový státní úřad pro území, které již dlouhodobě chráněno je?“, ptá Jakub Majer z občanské iniciativy Otevřené Křivoklátsko.

Vzhledem k nákladům na provoz stávajících NP se dá odhadnout, že roční provoz NP Křivoklátsko bude v řádu 150 až 200 milionů korun. Zhruba 200 milionů korun bude jednorázově stát zřízení tohoto NP. Opravdu není cesta, jak v dnešní těžké době tyto peníze ušetřit, a přitom v režimu ochrany přírody Křivoklátska změnit to, co je třeba? Možnosti tu určitě jsou. „V souladu s lesním zákonem č.289/1995 Sb. lze zařadit z důvodu zachování biodiverzity nebo jiného veřejného zájmu konkrétní les z kategorie „hospodářské“ do kategorie „zvláštního určení.“ O zařazení lesů do kategorie lesů zvláštního určení rozhoduje orgán státní správy lesů na návrh vlastníka lesa nebo z vlastního podnětu.“, doplňuje další ze zakládajících členů iniciativy Tomáš Hradečný.

Takové řešení je rychlé, levné a efektivní, nepůjde proti kultuře kraje a umožní tak použít zvažované prostředky pro území, které je opravdu naléhavě potřebují, protože v současnosti chráněna nejsou.